1912 | T. Baťa vyslovil záměr postavit pro své zaměstnance kolonie dělnických a úřednických bytů; toho roku byla postavena první skupina domků |
1932 | V posledním roce Baťova života stálo ve Zlíně 1 564 domků pro zaměstnance (do r. 1945 jich bylo postaveno 2 210) |
1918 | T. Baťa nechal v prvním čísle svých firemních novin zveřejnit názor: „Bude potřebí bytů. Může-li být co krásnějšího, než může-li člověk uchýliti se do svého, když občerstviv se zasedne dokonce i do své zahrádky, kde sluníčko nejkrásněji na světě svítí … že milo tam setrvat jako ve vlažné koupeli“; toho roku firma začíná stavět domky se zahrádkami |
1932 | V posledním roce Baťova života bylo zbudováno už pět zahradních čtvrtí – obklopovaly Zlín od jihu a východu a dávaly mu podobu zahradního města (do r. 1945 přibyly další dvě čtvrti) |
1918 | Architekt J. Kotěra předložil Baťovi návrh k zástavbě prostoru naproti továrně – kromě obytných čtvrtí se tu projektuje obchodní dům, lázně, pošta, hotel, čítárna, kasino, biograf, jesle, nemocnice, dvě školy |
1925–1932 | Naproti továrně bylo (podle konceptu architekta F. L. Gahury) vybudováno Náměstí práce – moderní obchodní a společenské centrum s dvěma obchodními domy, dvanáctietážovým hotelem, rozlehlým Velkým kinem (sál pro 2 400 diváků) |
1919 | V Baťových závodních novinách se píše, že šéf promýšlí „system prémiový, jenž má býti pobídkou nadaným a schopným dělníkům, systém podílu na zisku, jenž má vzbuditi v zaměstnaném cit spoluzodpovědnosti jako spoluvlastníka“. |
1924 | T. Baťa ve své firmě zavedl prémiový system účasti na zisku a ztrátě – tím se pozvedla motivace a výkonnost zaměstnanců, významně se zvýšila prosperita celé firmy |
1923 | T. Baťa: „Mnozí lidé tvrdí, že nelze v naší zemi vybudovati veliké závody, protože nemáme moře a nemáme tolik uhlí a petroleje, jako Amerika. Já tvrdím, že velký blahobyt amerického lidu vybudován jest především na moudrosti a pilnosti tamějšího obyvatelstva… Chci dokázati, že i v naší zemi lze takové závody vybudovati.“ |
1931 | Baťa zaměstnává přes 29 000 lidí (během osmi let stoupl počet zaměstnanců šestnáctinásobně), v desítkách nových továrních budov se vyrábí na nejmodernějších strojích, v provozu jsou od r. 1927 důmyslné výrobní linky vlastní baťovské konstrukce (pohyblivý pás) |
1924 | Do ciziny odjeli ze Zlína členové „Baťovy školské mise, kterou už zdejší starosta továrník T. Baťa na svůj náklad vypravil, aby členové její studovali tamní školské poměry a jejich lepší stránky užili ku povznesení místního školství“ |
1929 | V budově nové měšťanské školy se začíná učit podle programu pokusného školství; T. Baťa: „Chceme učiti naše děti tak dokonale, aby ony mohly býti nejen našimi žáky, ale i našimi učiteli. (…) Přeji si získati každý den sám nějakých vědomostí, kterým se ve škole učí můj syn. Takto vlastně budujeme školy nejen pro svoje děti, nýbrž školy, ze kterých sami čerpáme vědomosti, kterými bychom svůj život zlepšili, zkrášlili a zpříjemnili.“ T. Baťa nechal v letech 1924-1932 postavit ve Zlíně sedm nových školních budov (do r. 1938 přibyly další čtyři) |
1926 | V prvomájovém průvodu firmy Baťa byl předveden „budoucí mrakodrap (obchodní dům) Baťův v Brně“ |
1931 | Ve Zlíně je dokončen první mrakodrap – desetietážový Baťův obchodní dům; po něm následoval blízký dvanáctietážový hotel (1932) a sedmnáctietážová firemní správní budova (1939) |
1926, květen | T. Baťa: „Jsem šťasten, … že letošní úspěch naší práce nám dovoluje věnovati Kč 1 000 000 na postavení závodní nemocnice“ |
1927, listopad | V nové zlínské nemocnici se přijímali první pacienti |