Tomáš Baťa – Úvahy & projevy

Prostřednictvím Baťových úvah a projevů se seznámíte s myšlením jednoho z nejvýznamnějších československých podnikatelů.

Audiokniha

Celou knihu si můžete také stáhnout:

Českou verzi namluvil Alfred Strejček a anglickou Joseg Guruncz.

E-kniha

E-knihu si můžete stáhnout v různých formátech:

O projektu

Projekt byl realizován Knihovnou UTB ve Zlíně, portálem Audioknihy.net a Nadací Tomáše Bati za finanční podpory Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, nakladatelství KNIHA ZLÍN a knihkupectví Loft 577.
 
 
logo_kniha_zlinlogo_nadace_tomase_batilogo_loft_577logo_audioknihy_net


Vybrané projevy

Účastí na zisku chceme povznésti dělnictvo jak hmotně, tak i mravně... Přejeme si učiniti ze všech našich dělníků kapitálové účastníky našeho závodu... Přejeme si, aby každý dělník u nás zaměstnaný, vychoval ze sebe mistra a aby jeho chování bylo dle toho, abychom jej každým okamžikem mohli mistrem jmenovati.


Zámožnost všem

Samospráva dílny jest nejen lacinější, ale také lepší... musel býti vynalezen způsob, který působí vždy, který nikdy neselže, třeba jako zákon o přitažlivosti země.


Zámožnost všem

Hlavu rozpaloval mi můj tehdejší názor na lidskou společnost, názor mých dvaceti let na život, vyčtený z knih Tolstého, z básní Svatopl. Čecha... Snil jsem o prostém životě Tolstého ... Budu-li potřebovati rýč a nářadí, to se udělá ve společenské socialistické továrně, jak ji vylíčil Zola ve své Práci.


Úvahy a projevy, 1932

T. Baťa v USA, 1905. – „Ve strojích a organisaci výroby nenalezl jsem v Americe mnoho nového... Zručnost dělnictva byla ale ohromná. Docilovali tam u některých strojů desetkráte větších výkonů nežli naši dělníci. Proto jsem v továrně pracoval jako dělník, věda, že jest marné vykládati lidem, když jim to člověk nemůže ukázat. Chtěl jsem také na svém těle pocítiti obtíže takových vysokých výkonů.


T. Baťa v USA, 1905 Úvahy a projevy, 1932

Mnozí lidé tvrdí, že nelze v naší zemi vybudovati veliké závody, protože nemáme moře a nemáme tolik uhlí a petroleje jako Amerika. Já tvrdím, že velký blahobyt amerického lidu vybudován jest především na moudrosti a pilnosti tamnějšího obyvatelstva... Chci dokázati, že i v naší zemi lze takové závody vybudovati.


Sdělení, 25. 8. 1923

... největší překážku překoná podnikatel, který pochopí, že jest povolán k tomu, aby zisky pocházející z pokroku výroby, spravedlivě rozděloval ihned mezi dělnictvo, zákaznictvo a závod ... I nejcennější sociální zákonodárství jest často více ku škodě než ku prospěchu pracujícího lidu, protože podnikateli lze sice zákonem naříditi, aby konal dobro, ale nelze však nikoho donutiti, aby se stal nebo zůstal podnikatelem.


Sdělení, 2. 8. 1924

Kalkulace, účty ztráty a zisku ... u nás se nalézají v rukou dělníků a zřízenců. Dělníci společně s dílenskými mistry vypočítávají své podíly, účasti na zisku, ale i podíly, které připadají závodu, a tak dělníci jsou informováni dříve než ředitelna, s jakým výsledkem se pracovalo.


Sdělení, 13. 6. 1925

Bankrotář, který vyšel z bankrotu chudý a s umdleným tělem, nezasluhuje opovržení. Ale mezi bohatým bankrotářem a zločincem nevidím žádného rozdílu.


Naše banky, 1927

To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krise, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek následek... je třeba překonati krisi důvěry.


České slovo, 3. 7. 1932