Osobnost Tomáše Bati 1876–1932

Tomáš Baťa je příkladem člověka, který poctivou prací dosáhl svého snu. Dokázal skloubit morálku, efektivitu práce, inovace ve výrobě i zvýšení životní úrovně. Následující přehledy přibližují mnohostranné působení zlínského podnikatele a vizionáře. Ukazuje to přiložený soubor.

Osobnost
Tomáše Bati

(.pdf, 8,38 MB)


Architektura

1910architekt J. Kotěra
1912rodinné domky
1919architekt F. L. Gahura
1924projekt „Továrna v zahradách“
1926–1927urbanismus zahradního města
1930architekt V. Karfík
1931architektura mrakodrapů

Člověk

1910závodní stravování
1910–1920podpora umělců – Gahura, Kobzáň
1912byty pro zaměstnance
1918závodní knihovna
1918závodní mateřská školka
1918zdokonalovací vzdělávání
1921zpřístupnění továrny exkurzím
1921promítání filmů zaměstnancům
1921závodní hudba
1924zdravotní a sociální oddělení
1924sportovní klub SK Baťa
1925, 1930odborné vzdělávání: učňovské (Baťova škola práce), středoškolské
1925–1929reforma veřejného vzdělávání (zlínské pokusné školy)
1926zaměstnávání tělesně postižených
1927Baťova nemocnice
1928Baťův podpůrný fond
1928podpora vědy – Anthropos Brno
1930specializované odborné časopisy
1930muzeum obuvi
1930zoologická zahrada

Národní hospodářství

1922poloviční ceny obuvi – vliv na cenovou hladinu v ČSR
1923tisíce nových pracovních příležitostí
1923nahrazování řemesla tovární velkovýrobou
1928záměr železnice Praha–Česká Třebová–Kroměříž–Zlín–Púchov–Košice
1929návrh na uspořádání financí země Moravskoslezské
1929aglomerace Zlín–Otrokovice
1930záměr úprav vodního hospodářství na Moravě
1931program regionálního rozvoje střední a východní Moravy
1931časopis Přítomnost – anketa o působení T. Bati v národním hospodářství

Organizace práce

1924samospráva dílen
1924účast na zisku a ztrátě
1924výzkumné oddělení (vynálezy)
1924–1927technologická racionalizace
1925psychotechnická laboratoř
1930pětidenní pracovní týden
193281 % výroby obuvi v ČSR, 75 % čsl. exportu obuvi

Práce

189550 zaměstnanců
193129 500 zaměstnanců
1894výroba obuvi Baťa
1903strojírenství
1909polygrafie
1915koželužství
1915elektrárenství
1916maloobchod (konsum)
1917zemědělství
1917tuzemské prodejny obuvi
1918lesnictví
1918stavební hmoty
1918vydavatelství novin
1919zpracování dřeva
1919zahraniční prodejny obuvi
1919závodní spořitelna
1920reklama
1923správkárny obuvi
1924gumárenství
1924stavebnictví
1924železniční doprava
1924letecká doprava
1925projektování staveb
1926chemická výroba
1926zpracování papíru
1926automobilová nákladní doprava
1926vydavatelství knih
1926biograf
1927filmová tvorba
1927zpracování potravin
1928chemický výzkum
1929pedikúra
1930–1932výroba pneumatik
1930pojišťovnictví
1931textilní výroba
1931plynárenství
1932uhelné doly
1932hotel
1932námořní lodní doprava

Veřejná správa

Zlín 19002 975 obyvatel
Zlín 193226 350 obyvatel
1923starosta Zlína
1929člen zemského zastupitelstva

Vize a činy

1912T. Baťa vyslovil záměr postavit pro své zaměstnance kolonie dělnických a úřednických bytů; toho roku byla postavena první skupina domků
1932V posledním roce Baťova života stálo ve Zlíně 1 564 domků pro zaměstnance (do r. 1945 jich bylo postaveno 2 210)
1918T. Baťa nechal v prvním čísle svých firemních novin zveřejnit názor: „Bude potřebí bytů. Může-li být co krásnějšího, než může-li člověk uchýliti se do svého, když občerstviv se zasedne dokonce i do své zahrádky, kde sluníčko nejkrásněji na světě svítí … že milo tam setrvat jako ve vlažné koupeli“; toho roku firma začíná stavět domky se zahrádkami
1932V posledním roce Baťova života bylo zbudováno už pět zahradních čtvrtí – obklopovaly Zlín od jihu a východu a dávaly mu podobu zahradního města (do r. 1945 přibyly další dvě čtvrti)
1918Architekt J. Kotěra předložil Baťovi návrh k zástavbě prostoru naproti továrně – kromě obytných čtvrtí se tu projektuje obchodní dům, lázně, pošta, hotel, čítárna, kasino, biograf, jesle, nemocnice, dvě školy
1925–1932Naproti továrně bylo (podle konceptu architekta F. L. Gahury) vybudováno Náměstí práce – moderní obchodní a společenské centrum s dvěma obchodními domy, dvanáctietážovým hotelem, rozlehlým Velkým kinem (sál pro 2 400 diváků)
1919V Baťových závodních novinách se píše, že šéf promýšlí „system prémiový, jenž má býti pobídkou nadaným a schopným dělníkům, systém podílu na zisku, jenž má vzbuditi v zaměstnaném cit spoluzodpovědnosti jako spoluvlastníka“.
1924T. Baťa ve své firmě zavedl prémiový system účasti na zisku a ztrátě – tím se pozvedla motivace a výkonnost zaměstnanců, významně se zvýšila prosperita celé firmy
1923T. Baťa: „Mnozí lidé tvrdí, že nelze v naší zemi vybudovati veliké závody, protože nemáme moře a nemáme tolik uhlí a petroleje, jako Amerika. Já tvrdím, že velký blahobyt amerického lidu vybudován jest především na moudrosti a pilnosti tamějšího obyvatelstva… Chci dokázati, že i v naší zemi lze takové závody vybudovati.“
1931Baťa zaměstnává přes 29 000 lidí (během osmi let stoupl počet zaměstnanců šestnáctinásobně), v desítkách nových továrních budov se vyrábí na nejmodernějších strojích, v provozu jsou od r. 1927 důmyslné výrobní linky vlastní baťovské konstrukce (pohyblivý pás)
1924Do ciziny odjeli ze Zlína členové „Baťovy školské mise, kterou už zdejší starosta továrník T. Baťa na svůj náklad vypravil, aby členové její studovali tamní školské poměry a jejich lepší stránky užili ku povznesení místního školství“
1929V budově nové měšťanské školy se začíná učit podle programu pokusného školství; T. Baťa: „Chceme učiti naše děti tak dokonale, aby ony mohly býti nejen našimi žáky, ale i našimi učiteli. (…) Přeji si získati každý den sám nějakých vědomostí, kterým se ve škole učí můj syn. Takto vlastně budujeme školy nejen pro svoje děti, nýbrž školy, ze kterých sami čerpáme vědomosti, kterými bychom svůj život zlepšili, zkrášlili a zpříjemnili.“ T. Baťa nechal v letech 1924-1932 postavit ve Zlíně sedm nových školních budov (do r. 1938 přibyly další čtyři)
1926V prvomájovém průvodu firmy Baťa byl předveden „budoucí mrakodrap (obchodní dům) Baťův v Brně“
1931Ve Zlíně je dokončen první mrakodrap – desetietážový Baťův obchodní dům; po něm následoval blízký dvanáctietážový hotel (1932) a sedmnáctietážová firemní správní budova (1939)
1926, květenT. Baťa: „Jsem šťasten, … že letošní úspěch naší práce nám dovoluje věnovati Kč 1 000 000 na postavení závodní nemocnice“
1927, listopadV nové zlínské nemocnici se přijímali první pacienti

Ze Zlína do světa

1894Zlín
1917–1923Pardubice
1919-1921Lynn, USA
1929Otrokovice
1930Krasice
1931Třebíč
1931Bošany
1931Nové Zámky
1931Ottmuth, Německo
1932Borovo, Jugoslávie
1932Chelmek, Polsko
1932Möhlin, Švýcarsko
1932Hellocourt, Francie
1932Konagar, Tilbury
1917–1932síť cca 1 800 prodejen v ČSR
1919-1932síť cca 700 prodejen v zahraničí od Chicaga po Singapur
1921–1932síť zahraničních sesterských společností
1931export továren a architektury

Řekli o něm…

Jan Kobzáň: „Rád naslouchal druhým, počkal se svým slovem, póza bez pozérství... Baťa každého zdraví, každého vidí – i kdybys chtěl přejít diskrétně kolem. Jeho Vítám vás! znělo úplně lidově, sousedsky, ponašemu, valašsky a venkovsky.“


Noviny Zlín, 24. 11. 1939

Ludvík Vaculík: „Tomáš Baťa povznášel Čecha ze ševce na Evropana... Baťu nelze napodobit jenom technicky, když to byl fenomén i duševní, kulturní... Myslím, že to byl nerozpoznaný utopista, jemuž však se pořádný kus sociální utopie podařilo uskutečnit.“


J. Ruszelák, 2002