Životopis – Baťa v datech

Odhalte důležité životní milníky ze života Tomáše Bati i klíčové okamžiky firmy Baťa.

V následující části jsme pro vás připravili interaktivní životopis s doprovodným materiálem.

Vysvětlivky:

  • Doprovodný materiál (označen jako *) zobrazíte kliknutím na příslušný odkaz.
  • Tučný řez písma upozorňuje na důležité baťovské principy.
  • Oranžové zvýraznění upozorňuje na přibývání dalších oborů v Baťově podnikání.

Tomáš Baťa 1876–1932

3. 4. 1876

  • v sedmé generaci* ševcovské rodiny se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa

Zobrazit doprovodný materiál

Rodokmen ševcovské rodiny Baťa
Rodokmen ševcovské rodiny Baťa

1882

  • začal chodit do zlínské obecné školy

1884

  • zemřela Tomášova matka Anna

1887

  • ovdovělý otec se s rodinou přestěhoval do Uherského Hradiště

(1891)

  • jako patnáctiletý se pustil do výroby bot ve Vídni-Döblingu, pokus zakrátko ztroskotal

1892

  • otec prohlásil syny Antonína a Tomáše za plnoleté
  • jako obchodní cestující v Praze i jinde Tomáš získával objednávky otcově dílně

1894

  • sourozenci Anna, Antonín a Tomáš* společně založili obuvnickou dílnu ve Zlíně
  • živnostenský list byl vydán 21. září na jméno bratra Antonína
  • společný kapitál činil 600 zlatých
  • z první adresy na Dlouhé ulici se dílna brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí

Zobrazit doprovodný materiál


* Sourozenci Anna, Antonín a Tomáš:

  • Antonín Baťa 1844–1905, m. Anna Minaříková 1839–1884 (ovd. Bartošová)
  • děti:
    • Anna 1872–1936, m. 1898 Jindřich Schiebel
    • Antonín 1874–1908
    • Tomáš 1876–1932, m. 1912 Marie Menčíková 1893–1954
Sourozenci Anna, Tomáš a Antonín Baťovi, kolem r. 1900
Sourozenci Anna, Tomáš a Antonín Baťovi, kolem r. 1900

1895

  • závod sourozenců Baťových měl přes 8 000 zlatých dluhů a stál před bankrotem
  • Antonín byl povolán na vojnu, firmu (50 zaměstnanců) vedl sám Tomáš a bankrot odvrátil

1897

  • začaly se vyrábět baťovky (lehké plátěné boty), úspěch a prosperita podniku

1898

  • sestra Anna, provdaná Schieblová, opustila podnik s vyplacením svého podílu
  • společníky firmy zůstali Antonín a Tomáš

1899

  • z cesty do Frankfurtu nad Mohanem přivezl Tomáš několik jednoduchých strojů
  • pobočná výroba – Kelč, Bílsko v Čechách

1900

  • firma protokolována v obchodním rejstříku – T. & A. Baťa, v čele podniku Tomáš Baťa
  • zbudována první vlastní budova naproti zlínského nádraží
  • firma měla asi 120 zaměstnanců

1903

  • zámečnická dílna se stala základem baťovských strojíren*
  • Tomáš a Antonín Baťovi přítomni založení zlínské organizace sociálně demokratických odborů

Zobrazit doprovodný materiál


* Zřízením strojírny a jejím rozšiřováním získával Baťa nezávislost na strojírenských firmách, prostřednících, mezičláncích. Posiloval tak své vlastní efektivní a ziskové podnikání. Podobně se to v dalších letech dařilo v polygrafii, koželužství, energetice, dopravě, gumárenství, stavebnictví a mnoha dalších odvětvích.

Strojař
Strojař
Koželuh
Koželuh
Švec
Švec
Gumař
Gumař
Stavař
Stavař
Projektant
Projektant
Chemik
Chemik

1905

  • první Tomášův pobyt v USA (leden–květen), návštěva továren v Anglii a Německu

1906

  • byla postavena Baťova moderní tříetážová tovární budova podle inspirace z USA*
  • všeobecná stávka (září–prosinec) ochromila firmu
  • po stávce skončilo působení odborů u firmy, zásada – politika nepatří na pracoviště

Zobrazit doprovodný materiál

Projekt tříetážové tovární budovy z roku 1906
Projekt tříetážové tovární budovy z roku 1906
Hotová moderní tříetážová tovární budova podle inspirace z USA
Hotová moderní tříetážová tovární budova podle inspirace z USA

1906–1910

  • ve Zlíně se vyráběly boty v pěti obuvnických továrnách*
  • Baťu k vyšším výkonům pohánělo vzájemné konkurenční zápolení

Zobrazit doprovodný materiál

Hlavičkový papír firmy Baťa
Hlavičkový papír firmy Baťa
Hlavičkový papír firmy Štěpánek
Hlavičkový papír firmy Štěpánek
Hlavičkový papír firmy Kuchařovi
Hlavičkový papír firmy Kuchařovi

1908

  • zemřel bratr Antonín a Tomáš zůstal jediným vlastníkem firmy T. & A. Baťa

1909

  • zřízena podniková tiskárna

1910

  • bylo zavedeno stravování zaměstnanců ve firemní kuchyni s jídelnou

1912

  • podle projektu architekta Jana Kotěry* byla dokončena vila Tomáše Bati
  • prvními domky pro zaměstnance (arch. Kotěra) firma stabilizovala kvalifikované pracovníky

Zobrazit doprovodný materiál


* Architekt Jan Kotěra (1871–1923) vypracoval pro Tomáše Baťu projekt vily ve Zlíně, dále projektoval domky pro zaměstnance a roku 1918 předložil rozsáhlý urbanistický projekt – Regulační plán pro stavbu dělnické kolonie firmy T. & A. Baťa ve Zlíně.

Jan Kotěra

15. 4. 1912

  • sňatek Tomáše Bati s Marií Menčíkovou*

Zobrazit doprovodný materiál



1913

  • export Baťových bot do ciziny (Německo)

1914

  • Baťova továrna měla 400 zaměstnanců
  • počátkem války získány státní zakázky vojenské obuv – vyšší výroba i počet zaměstnanců

1915

  • zřízena firemní koželužna a elektrárna

1916

  • zaveden maloobchodní prodej (závodní konsum s potravinami)

1917

  • počátek vlastního zemědělského hospodaření (dvůr Cecilka u Lužkovic)
  • zahájeno vytváření vlastní sítě tuzemských prodejen obuvi – odbouráním velkoobchodních mezičlánků se úzce propojila Baťova výroba s obchodem
  • zřízena pobočná obuvnická továrna v Pardubicích

1918

  • firma měla 4 000 zaměstnanců
  • vlastní firemní lesní hospodářství (Lazy, Loučka), provoz cihelny
  • vydávání závodních novin* – soustavná komunikace se zaměstnanci
  • zavedena osmihodinová pracovní doba (18. 11. 1918)
  • závodní mateřská školka, závodní knihovna
  • zdokonalovací vzdělávací kurzy – celoživotní vzdělávání zaměstnanců
  • Baťovy závody v novinové publicistice – „Amerika ve Zlíně“

Zobrazit doprovodný materiál

Hlavička závodních novin „Sdělení“

1919

  • cesta Tomáše Bati do USA, návštěva firmy Ford (Detroit) a Endicott-Johnson (Binghampton)*
  • počátky zahraniční sítě Baťových prodejen obuvi (Bělehrad)
  • závodní spořitelna, zpracování dřeva (pila)
  • první zahraniční obuvnická továrna – Lynn, USA (působila 1919–1921)
  • počet zaměstnanců – 3 005

Zobrazit doprovodný materiál


* Ve Fordových závodech Baťu zajímala proudová výroba automobilů (její páteří byl běžící pás). Zaujal ho Fordův princip „služby veřejnosti“ (prodej za cenu přístupnou každému), ocenil, že Fordovy závody byly přístupné návštěvníkům. U firmy Endicott-Johnson se Baťa seznámil mj. s jejími sociálními programy – tovární jídelny, zdravotní služba, sebevzdělání pracovníků, originální systém pomoci k výstavbě rodinných domků, to vše pro získání schopných lidí a pro odstranění nespokojenosti a rizika stávek.

1920

  • začalo působit vlastní reklamní oddělení
  • počet zaměstnanců – 2 210

1921

  • zahájil činnost závodní orchestr
  • bezplatné návštěvy biografu pro zaměstnance
  • zpřístupnění továrny exkurzím
  • počet zaměstnanců – 2 434

1921–1924

  • firma zřizovala zahraniční sesterské společnosti v Evropě (Nizozemsko, Jugoslávie, Polsko, Dánsko, Anglie)

1922

  • snížením cen* na polovinu podpořil Baťa vládní měnovou politiku a zároveň překonal odbytovou krizi, získal zákazníky a ovládl trh obuví; zahájil novou etapu růstu
  • počet zaměstnanců – 2 632

Zobrazit doprovodný materiál


Baťa -- 50% drahota

1923

  • po vítězství baťovské kandidátky byl Tomáš Baťa zvolen starostou města Zlína
  • při tuzemských prodejnách se zřizovaly správkárny obuvi
  • počet zaměstnanců – 2 160

1924–1927

  • zavedení Baťových principů organizace a ekonomiky podnikání*
  • 1924 – samospráva dílen, účast na zisku
  • 1927 – technologická racionalizace (pohyblivé pásy vlastní konstrukce)
  • Baťovy principy vedly k mimořádnému rozmachu výroby, odbytu, služeb

Zobrazit doprovodný materiál


* Samospráva dílen – každá dílna je samostatně hospodařící (účtující) jednotka, zaměstnanec má bezprostřední zájem na úspěšném výsledku, takže se snaží šetřit náklady, přicházet se zlepšovacími návrhy, má možnost podílet se na organizaci.
Účast na zisku – motivační systém prémiového odměňování, byl spjatý s principem samosprávy dílen – každý týden se účetně uzavřelo hospodaření dílny a pracovníkům se – mimo mzdy – vyplácely peněžní podíly podle dosaženého výsledku, peněžní částky podle jednotlivých dílen byly každý týden publikovány ve firemních novinách; cílem bylo vzbudit u zaměstnanců pocit spolupodílnictví na úspěšném podnikání celé firmy.
Racionalizace – zdokonalování strojního vybavení dílen, vyvíjel se systém přisunování výrobku k pracovníkovi pomocí běžících pásů; vybavení jednotlivých strojů vlastními elektromotory umožnilo variabilitu technologického vybavení; Baťovy strojírny dodávaly výrobě špičkové strojní vybavení.

Stránka závodních novin "Sdělení" -- účast na zisku
Stránka závodních novin „Sdělení“ — účast na zisku

1924

  • Baťův program – služba veřejnosti — „poskytování levné a dobré obuvi konsumentům a slušné mzdy svému dělnictvu“
  • T. Baťa vyslovil své směřování – učinit z dělníků kapitalisty
  • podnikání v nových odvětvích – gumárenství, stavebnictví, železniční a letecká doprava
  • bylo zřízeno firemní zdravotní a sociální oddělení
  • začalo působit výzkumné oddělení (podpora vynálezů)
  • zřízen firemní Sportovní klub (SK Baťa)
  • první veřejné oslavy Prvního máje
  • architekt František L. Gahura* předložil projekt „Továrna v zahradách“ – buduje se moderní tovární areál
  • počet zaměstnanců – 3 485

Zobrazit doprovodný materiál


* František L. Gahura (1891–1958) – s podporou T. Bati absolvoval studium architektury v Praze, mj. u J. Kotěry. Projektoval pro město Zlín novou radnici (1924) a poté pracoval především pro firmu Baťa – koncept „Továrna v zahradách“ (1924), urbanistické plány zahradního města pro Zlín a další baťovská sídla (Otrokovice-Baťov, Ottmuth, Batanagar aj.), zlínské tovární budovy, školní budovy, nemocnice, obchodní dům, Velké kino, Památník T. Bati, Studijní ústavy, rodinné domky pro zaměstnance, Baťův Dům služby Praha.

František L. Gahura

1925

  • první cesta Tomáše Bati do Indie k získání nových trhů
  • vlastní firemní pracoviště pro projektování staveb
  • začala působit psychotechnická laboratoř (přijímání a zařazování zaměstnanců)
  • založena odborná učňovská škola – Baťova škola práce (1925 Mladí muži, 1929 Mladé ženy)
  • starosta Zlína Tomáš Baťa zahájil reformu zdejšího veřejného školství
  • počet zaměstnanců – 5 763

1926

  • poslední cesta Tomáše Bati do USA
  • Tomáš Baťa vydal brožuru Zámožnost všem s principy svého podnikání
  • firma začala zaměstnávat tělesně postižené lidi (práce v kartonáži)
  • podnikání v nových odvětvích – chemická výroba, zpracování papíru, automobilová nákladní doprava, vydavatelství knih, biograf
  • počet zaměstnanců – 6 681

1926–1927

  • starosta Tomáš Baťa a architekt František L. Gahura prezentovali program budování moderního Zlína jako zahradního města

1927

  • podnikání v oborech – zpracování potravin, filmová tvorba
  • zahájila působení Baťova nemocnice ve Zlíně
  • počet zaměstnanců – 9 459

1928

  • Baťova brožura „Zlepšení železniční dopravy“ – návrh železničního spojení Praha–Česká Třebová–Kroměříž–Otrokovice-Zlín–Púchov–Košice
  • firma zřídila vlastní chemický výzkum
  • zřízen Baťův podpůrný fond k rozšíření sociálních programů firmy
  • financování rekonstrukce mamuta pro brněnské muzeum Anthropos – rozvoj vědeckého výzkumu
  • firma Baťa měla 55% podíl na československém exportu obuvi
  • počet zaměstnanců – 13 089

1929

  • Tomáš Baťa jako člen Moravskoslezského zemského zastupitelstva zveřejnil návrh na uspořádání zemských financí a nabídl 3 000 telefonů moravským obcím a školám
  • výuka na zlínských školách podle metod pokusného školství
  • nabídka nové služby zákazníkům – pedikúra
  • zřízením nového letiště v Otrokovicích zahájeno budování velkého výrobního areálu – utváření širší průmyslové aglomerace Zlín-Otrokovice
  • počet zaměstnanců – 11 764

1930

  • Baťova brožura „Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě“ – záměr usplavnění a dopravního využití řeky Moravy (budoucí Baťův kanál)
  • výroba reorganizována – pětidenní pracovní týden (45 hodin)
  • zřízena firemní pojišťovna – Atlas, vzájemná pojišťovna Praha
  • zlínské pokusné školy převzaly vydávání pedagogického časopisu Tvořivá škola
  • večerní kursy obchodní akademie – počátek odborného středoškolského vzdělávání
  • nová zlínská kulturní zařízení – muzeum obuvi, zoologická zahrada u zlínského zámku
  • počátek působení architekta Vladimíra Karfíka* u firmy Baťa
  • účast na obuvnické továrně v Krasicích
  • počet zaměstnanců – 21 259

Zobrazit doprovodný materiál


* Vladimír Karfík (1901–1997) – po studiích v Praze a pracovních pobytech ve Francii (Le Corbusier) a USA (F. L. Wright) nastoupil r. 1930 u firmy Baťa. Projektoval baťovské Domy služby (Liberec, Amsterdam aj.), kostely (Bratislava, Partizánske), zlínské školní budovy, správní budovu (mrakodrap), vily ředitelů firmy, Společenský dům v Otrokovicích, baťovská sídla v zahraničí (Tilbury).

Vladimír Karfík

1931

  • návrh Tomáše Bati ministerskému předsedovi – rozvoj střední a východní Moravy
  • firma T. & A. Baťa byla přeměněna na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín
  • Tomáš Baťa založil v St. Moritz (Švýcarsko) společnost Leader A. G. – kapitálové propojení s firemními společnostmi v cizině
  • nové obory podnikání – textilní výroba, plynárenství
  • převzetí kožedělných továren v Třebíči, Bošanech a Nových Zámcích
  • nová továrna na boty v Ottmuthu (Německo)
  • s výstavbou továren a sídlišť započal export baťovské zlínské architektury do mnoha zemí
  • počet zaměstnanců v ČSR – 29 500

1932

  • podnikání v nových oborech – automobilové pneumatiky, uhelné doly, námořní doprava, hotel
  • výroba v nových továrnách – Borovo (Jugoslávie), Chelmek (Polsko), Möhlin (Švýcarsko), Hellocourt (Francie)
  • zřízena Vyšší lidová škola Tomáše Bati ve Zlíně (zdokonalovací kurzy)
  • počet zaměstnanců v ČSR – 25 005
  • družstvo SVEDRUP – zřízeno z podnětu Tomáše Bati pro podporu drobných řemeslných ševců

12. 7. 1932

  • v Otrokovicích při letecké havárii zahynul Tomáš Baťa
    • podnikal v 36 oborech výroby, obchodu, služeb a dopravy
    • zaměstnával přes 31 000 osob
    • úspory zaměstnanců činily 152 000 000 Kč na osobních účtech
    • roční výroba 36 300 000 párů obuvi = 81 % výroby obuvi v ČSR a 75 % exportu obuvi
    • aktiva firmy Baťa, a. s., Zlín k 31. 12. 1931 činila 920 milionů Kč – 80 % kryto vlastním jměním (akciový kapitál 175 mil., rezervní fondy 515 mil., nerozdělený zisk 46 mil.)
    • výroba v Československu – Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, Nové Zámky, Krasice
    • výroba v zahraničí – Německo, Jugoslávie, Polsko, Švýcarsko, Francie (další se budovaly v Anglii a Indii)
    • k obchodní síti patřilo 2 500 prodejen (1 800 v Československu, 700 v zahraničí)
    • sesterské společnosti působily na čtyřech kontinentech v 24 zemích
  • řízení světové firmy Tomáše Bati převzal v červenci 1932 tříčlenný tým ve složení – Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Hugo Vavrečka
  • funkci starosty města Zlína převzal Dominik Čipera (1932–1945)

Pokračování vývoje firmy Baťa

1933

  • výroba v nových továrnách – Konagar (Britská Indie), Tilbury (Velká Británie), výrobna Bejrút (Sýrie/Libanon)
  • odborné (středoškolské) strojnické studium (pozdější Průmyslová škola, 1937)

1934

  • výroba reorganizována – zavedení 40 hodinového pracovního týdne
  • rozšíření podnikání – výroba letadel, kaučukové plantáže
  • výroba v nové továrně – Best (Holandsko), výrobna Bagdad (Irák)

1935

  • zavedena výroba umělých vláken
  • výroba v nových továrnách – Napajedla, Batizovce
  • zřízení Studijního ústavu ve Zlíně (vzdělávací a výzkumné programy)

1936

  • zřizování sesterských společností pro export (velkoobchod)
  • I. Zlínský salon – založena tradice každoročních přehlídek výtvarného umění

1937

  • výroba v nových továrnách – Batavia (Holandská Indie), Singapur, Vernon (Francie)
  • otevřena firemní Průmyslová škola (středoškolské vzdělání s maturitou)

1938

  • firma začala provozovat říční dopravu – dokončen Baťův kanál* Otrokovice-Rohatec
  • nová továrna – Liptovský Mikuláš
  • otevřen vyšší odborný vzdělávací ústav ve Zlíně – Tomášov (škola pro manažery, 1938–1940)
  • ředitel H. Vavrečka ministrem čsl. vlády (září–listopad 1938); ředitel D. Čipera ministrem veřejných prací česko-slovenské a protektorátní vlády (prosinec 1938–leden 1942)
  • počet zaměstnanců – 65 000 osob (42 000 v Československu, 23 000 v cizině)
  • podnikání ve 42 oborech výroby, obchodu, služeb a dopravy
  • továrny a sesterské společnosti v 39 zemích, 5 500 prodejen obuvi

Zobrazit doprovodný materiál


* Baťův kanál – po záplavách r. 1930 T. Baťa rozvíjel záměr úprav toku řeky Moravy (usplavnění od Olomouce po slovenský Děvín); záměr se realizoval od r. 1934 jako plavební a závlahový kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem, byl financován vládou (25 milionů) a firmou Baťa (9 milionů). Byla upravena vodní cesta v délce 50 km, z toho 26 km říčními koryty a 24 km umělými kanály.

1939

  • nový obor podnikání – lázeňství (Bojnice)
  • výroba v nových továrnách – Šimonovany (Baťovany/Partizánske), Zruč nad Sázavou, Sezimovo Ústí (další továrny v Evropě, Africe, Americe)
  • otevřen vyšší odborný vzdělávací ústav ve Zlíně – Škola umění (výtvarné obory)
  • řídící tým firmy ve Zlíně po německé okupaci – D. Čipera, H. Vavrečka, J. Hlavnička, vliv na vedení firmy si vynutily německé okupační úřady (Albrecht Miesbach)

1939–1945

  • březen 1939 – Tomáš Baťa junior odešel do exilu (Kanada, továrna Batawa)
  • červen 1939 – Jan Antonín Baťa odešel do exilu (USA, 1941 – Brazílie, továrna Batatuba)
  • leden 1940 – Marie Baťová se z exilu vrátila do Zlína
  • 1941 sílil vliv Tomáše Bati jr. na řízení zámořských společností
  • 1943 zlínské vedení řídilo společnosti v kontinentální Evropě s 85 000 zaměstnanci
  • ve válce proti Německu a Japonsku bojovalo u Spojenců 235 zaměstnanců firmy Baťa
  • zlínské vedení firmy podporovalo odboj proti německým okupantům (Slovenské národní povstání, partyzáni na východní Moravě)
  • Tomáš Baťa junior spolupracoval s exilovou vládou E. Beneše v Londýně

1945

  • prezidentským dekretem č. 100/1945 byly podniky fy Baťa v Československu znárodněny*
  • Tomáš Baťa junior koncentroval podnikání ve firmě Bata Development Limited, sídlila v Londýně a byla ústředím pro řízení baťovských společností v západní Evropě a v zámoří

Zobrazit doprovodný materiál


* Prezidentský dekret č. 100 z října 1945 s příslušnými vyhláškami s účinností k 27. 10. 1945 – vyhlášky č. 442/1945, 625/1945, 49/1946, 50/1946, 51/1946, 919/1946 (Úřední list).

1945–1948

  • po válce byly též zestátněny baťovské podniky v Polsku, Maďarsku, Jugoslávii, Bulharsku
  • znárodňováním v Evropě firma Baťa ztratila skoro tři čtvrtiny podniků (jmění)
  • Londýnské ústředí řídilo Baťovu západní organizaci – 38 továren, 2 168 prodejen, 34 000 zaměstnanců, výroba 34 000 000 párů obuvi

1947–1958

soudní procesy v ČSR proti představitelům firmy Baťa:

  • 1947 Albrecht Miesbach – uznán vinným, upuštěno od potrestání
  • 1947 Dominik Čipera – osvobozen
  • 1947 Jan A. Baťa – odsouzen (2007 zproštěn obvinění)
  • 1948 Dominik Čipera – odsouzen (1993 rehabilitován)
  • 1948 Hugo Vavrečka – odsouzen
  • 1948 František Malota – uznán vinným, upuštěno od potrestání
  • 1954 František Malota – odsouzen, vězněn (1994 rehabilitován)
  • 1958 Jan Novosad – odsouzen

1947

  • soudní spor mezi Tomášem jr. a Janem A. Baťovými o baťovskou společnost Leader A. G. ve Švýcarsku
  • soudní výroky v New Yorku (1950), New Castlu a Wilmingtonu (1954, 1960) potvrdily Tomáše Baťu jr. jako vlastníka Leader A. G.

1962

  • firma Baťa má po celém světě 75 sesterských společností v 79 zemích světa – v 66 továrnách vyrábí přes 175 000 000 párů obuvi, které prodává ve 4 000 prodejnách, zaměstnává 65 000 pracovníků
  • sídlo firmy se z Londýna přemísťuje do Toronta

1975

  • firma Baťa má 98 společností v 89 zemích – vyrábí 250 000 000 párů obuvi, provozuje 5 000 prodejen, zaměstnává 90 000 pracovníků

1991

  • návrat do Československa – zřízena společnost Baťa se sídlem ve Zlíně