Modul 5: Průmyslová města firmy Baťa v Československu

V roce 1929 Tomáš Baťa zakoupil pozemky v místech zvaných Bahňák, na kterých začal vyrůstat tovární areál s průmyslovým městem Baťov. Nejprve začalo sloužit roku 1929 letiště, v letech 1930–1936 byl vybudován rozlehlý průmyslový areál: koželužny, papírna, pila, stolárna, punčochárna, chemické provozy, strojírny, výzkumný ústav a také letecká továrna. V letech 1932–1936 počet zaměstnanců z 324 stoupl na 2 426.
Prvních 12 obytných domků bylo postaveno roku 1931, do roku 1938 bylo obydleno 334 domků. Obyvatelům sloužily reprezentativní Společenský dům (hotel, kino atd.), obchodní dům, dvě školní budovy, sportovní stadion a koupaliště. Počet obyvatel Otrokovic v letech 1930-1945 vzrostl z 2 009 na 7 322.

Tomáš Baťa zakoupil v Třebíči roku 1931 objekty dvou podniků – obuvnická továrna, koželužna. V obuvnické továrně pokračovala výroba, koželužnu nahradila roku 1935 punčochárna. Staré výrobní objekty byly zbourány roku 1935 a nahrazeny následujícího roku dvěma moderními pětietážovými továrními budovami. Počet zaměstnanců v letech 1931–1942 vzrostl z 1 384 na 2 429.
Bytová výstavba začala již roku 1931 a do roku 1939 bylo postaveno kolem 170 rodinných domků. Roku 1937 zahájila činnost Baťova škola práce. Obyvatelům sloužil Společenský dům (1937) a Obchodní dům, sportovní stadion.

Na začátku roku 1931 převzal Tomáš Baťa koželužnu v Bošanech. K zpracování kůží brzy přibyla roku 1934 výroba obuvi a V letech 1936–1937 byla dokončena moderní tovární budova. Počet zaměstnanců v letech 1931–1938 se zvýšil ze 161 na 668.
Od roku 1932 byla stavěna obytná zóna (červená a bílá kolonie) a roku 1938 zde sloužilo 48 rodinných domků (více než 90 bytů). Společenskému životu sloužil hotel Slavia (1936), Obchodní dům, sportovní hřiště. Posílením průmyslové výroby se Bošany rozrostly, v letech 1930–1940 počet obyvatel vzrostl z 1 973 na 2 551.

V červnu 1934 byly zakoupeny pozemky poblíž obcí Batizovce a Veľká a v září začala pokusná výroba. V letech 1935–1941 zde vyrůstal rozlehlý průmyslový areál s pěti pětietážovými budovami, objekty strojíren aj. – velkovýroba viskózových vláken, strojírna, slévárna, stolárna. Počet pracovníků se v letech 1936–1942 zvýšil z 530 na 2 500.
V desetiletí 1935–1945 bylo pro zaměstnance postaveno 267 bytů. Kromě toho jim sloužila Baťova škola práce (1939), Obchodní dům, škola, Společenský dům (hotel, kino, aj.), pošta a sportovní stadion pro fotbal a atletiku.  Počet obyvatel vzrostl z 383 (roku 1938) na 3 422 (roku 1945).

V červnu 1938 firma Baťa získala pozemky v Šimonovanech. Od srpna byla zahájena výstavba průmyslového a obytného areálu, pro který se ujalo pojmenování Baťovany. Výroba obuvi byla zahájena v červenci 1939 a do roku 1942 byly pro ni postupně zbudovány čtyři budovy. V letech 1939–1946 zde počet zaměstnanců se zvýšil ze 755 na 3 201.
V letech 1938–1945 bylo v obytné zóně postaveno 310 bytů. V roce 1939 zde zahájila působení Baťova škola práce. Obyvatelům od roku 1940 sloužil Obchodní dům, Společenský dům a také malá nemocnice. Děti navštěvovaly obecnou školu. Pro sportovní aktivity sloužil stadion. V letech 1938–1946 počet obyvatel vzrostl z 593 na 4 100.

Počátkem roku 1939 zakoupila firma Baťa rozsáhlé pozemky ve Zruči nad Sázavou. Koncem května zde začala výroba obuvi v provizorně adaptovaném objektu. V srpnu 1939 začala výstavba továrních budov a do roku 1942 zde vyrůstal průmyslový a obytný areál. V letech 1939–1942 stoupl počet pracovníků z 432 na 1 365.
Koncem roku 1942 čítala obytná čtvrť 149 obydlí s 325 byty. Roku 1940 zahájila vyučování Baťova škola práce. Mnohostranné kulturní využití poskytoval Společenský dům (1941), sportovcům byl k dispozici sportovní stadion.

V létě 1939 firma Baťa zakoupila rozsáhlé pozemky v katastru Sezimova Ústí a už počátkem června začala výstavba továrního a obytného areálu. Do roku 1941 vyrostlo šest výrobních budov pro strojírenskou výrobu. Počet zaměstnanců v letech 1940-1943 stoupl z 560 na 1 687.
V letech 1939-1942 bylo pro zaměstnance postaveno 179 domů s 381 byty. V roce 1939 zahájila činnost Baťova škola práce a obyvatelům sloužil Společenský dům (1940), pro jejich děti byla zřízena škola a školka. Počet obyvatel Sezimova Ústí v letech 1939–1945 vzrostl z 1 420 na 3 153.