Narazili jste při vašem bádání na něco, čím si nejste jistí, nebo potřebujete podrobnější informace? Pracovníci jsou vám k dispozici a můžete se jich prostřednictvím následujícího formuláře zeptat.
Komentáře jsou uzavřeny.
Narazili jste při vašem bádání na něco, čím si nejste jistí, nebo potřebujete podrobnější informace? Pracovníci jsou vám k dispozici a můžete se jich prostřednictvím následujícího formuláře zeptat.
Komentáře jsou uzavřeny.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli je možnost nahlédnout do archivu firmy Baťa. Dávám si dohromady rodinou historii a ráda bych získala informace o průběhu zaměstnání mého dědečka ve firmě.
Děkuji za informaci
Dobrý den, prosím existují jakékoliv údaje v archivu fmy Baťa o Leopoldu Zehnalovi, který se učil v Závodní odborné škole obuvnické fy. Baťa ( 1934 – 1936 ) a výuční list byl vystaven v pokračovací škole ve Zlíně r.1937? Mám k dispozici fotografii dílny 4723 ( datováno 23.9.1937 ). Je prosím možné zjistit nějaké podrobnosti o této dílně?
Velice děkuji.
Jiří Piller
Oblastní muzeum Praha-východ
Dobrý den,
našla bych někde více informací k podpoře zdravotně postižených, jejich zaměstnávání?
Velmi děkuji,
Lída Ulrychová
Dobrý den,
potřeboval bych knihu Příručka pro hokynáře z roku 1929.Rád knihu nebo i zapůjčení zaplatím.
Děkuji
jkucik@seznam.cz
Přeji hezký den a obracím se na vás v následující záležitosti:
Zpracovával jsem článek o židovské rodině Heiligů, žijících na začátku 20. století v naší obci Vavřinec na Moravě. Jejich syn Otto, zaměstnanec FY BAŤA se dostal v roce 1939 do Brazílie. Podařilo se mě za pomoci ing. Petra Polakoviče (badatel v problematice emigrace z českých zemí do Brazílie v 19. století) zjistit, že na adrese bytu ve městě Petropolis, kde dotyčný Otto se svojí ženou bydlel, je momentálně majitelem údajně Denis Jelínek. Předpokládám, že se jedná o nějakého potomka bývalého manažera firmy. Můžete prosím k této mojí domněnce něco sdělit? V případě zájmu o více informací vám zašlu zmiňovaný článek. Ten obsahuje stručný životopis s informacemi o aktivitách Otto Heiliga v Brazílii atd.
Předem děkuji za odpověď
Miloslav Novotný
Dobrý večer prajem,
mal by som záujem dozvedieť sa informácie o kariére niekoľkých konkrétnych československých zamestnancov u fy Baťa. Ide mi o osobné záznamy jednotlivých zamestnancov a aj žiakov. Existuje archív firmy Baťa, kde by sa dali dohľadať tieto informácie?
s pozdravom
M. Herčut
Dobrý den, zajímalo by mě zda postavené dvojdomky si zaměstnanci kupovali nebo jim byly přidělovány, případně pronajímány.
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem, zda existuje jmenný seznam pracovníků – návrhářů bot, kteří pracovali u Bati. Konkrétně se mi jedná o osobu Ing. Marek – měl být hlavním návrhářem designu bot u Bati.
Ráda bych se o této osobě dověděla více, zajímá mě to soukromě, při bádání po předcích, jsem narazila na informaci, že má babička jako mladá u této rodiny sloužila kolem roku 1929 v Mladcové.
Děkuji za vyřízení. Andrea Pindešová
Dobrý den, pracuji na textu publikace o Nových Vršovicích v Praze 10. Na Moskevské ulici č.p. 949 zde bývala ústřední opravna obuvy firmy T & A BAŤA, na stavebních plánech v archivu Prahy 10 je podepsán za firmu Architekt a stavitel Matěj BLECHA s.r.o. stavitel Rudolf Utěšil – ten ale podle mého (a podle názoru arch. Zdeňka Lukeše) jen dohlížel na stavbu. Nemáte náhodou ve Vašich podkladech nějakou informaci kdo byl autorem architektonického řešení této stavby nebo jakékoliv další podrobnosti nebo údaje o této stavbě? Autorem asi nebyl Vladimír Karfík, který pro Baťovy závoda pracoval až od roku 1930, továrna ve Vršovicích bala postavena v roce 1927 (projekt je z r. 1926). Pokud bych měl na Vás mail, mohl bych poslat dobovou fotografii a kopii stavebních plánů.
Děkuji předem za odpověď a za ochotu
ing. arch. Klement Valouch
Dobrý deň,
Obraciam sa na Vás s prosbou o informáciu, či evidujete zamestnancov v
Bati, konkrétne Rudolfa Kožušníčka, ktorý pôsobil v cca 30- tych rokoch
v Olomouci a potom vo Francúzskej Indočíne. Ak nie, neviete kto by tieto informácie
mohol vedieť?
Vopred ďakujem za Vašu odpoveď.
Dobrý den,
rád bych se zeptal zda víte o nějakých firmách v okolí Brna kde by se Baťovy principy uplatňovali. A zda jsou někde dostupné příručky jak podle Baťi správně žít. Paní na přednášce uváděla jako příklad: „jak správně spát a starat se o svojí ložnici“
Děkuji za brzkou odpověď a přeji příjemný den
Dobrý deň,
rád by som sa spýtal na jednu knihu týkajúcu sa Tomáša Baťu a jeho genialneho spôsobu podnikania. Neviem či si názov dobre pamätám, ale môže sa volať „O podnikaní“ Nikde ju však neviem nájsť.
Prosím Vás existuje kniha s takýmto názvom týkajúca sa Tomáša Baťu, resp. ktorú inú knihu, kde popisuje Tomáš Baťa svoje podnikani by ste mi odporučili?
Tomáš Baťa je pre mňa pre mňa veľkou inšpiráciou a rád by som si o ňom a jeho podnikaní naštudoval viac.
Vopred ďakujem za Vašu odpoveď a želám krásny deň 🙂
Ve kterém roce si Tomáš Baťa koupil první automobil a byl značky Laurin & Klement?
První automobil Baťa koupil v roce 1909, byl to ojetý vůz a zanedlouho byl nahrazen – roku 1911 Baťa koupil nový vůz L & K.
Kdy se Tomášův otec oženil podruhé?
Antonín Baťa se podruhé oženil roku 1886 s Ludmilou Kovaříkovou rozenou Hrušťákovou.
Kdy utrpěl Tomáš Baťa automobilovou nehodu s koňským povozem?
Zranění při automobilové nehodě utrpěl Baťa dne 1. listopadu 1913.
Od kdy a které železniční úseky provozovala firma Baťa?
Firma Baťa provozovala pro veřejnost ve své režii železnici Otrokovice – Zlín – Vizovice od roku 1931 (akciovou majoritu této železnice měla od roku 1924).
Dobrý den, kdy prosím vznikla audio kniha Projevy a úvahy? V jakém roce byla dána na tento web?
Dobrý den,
audiokniha Tomáše Bati Úvahy a projevy vznikla v české i anglické jazykové mutaci v roce 2011. V tomto roce byla i umístěna na web tomasbata.com.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda by šla zakoupit kniha Tomáš Baťa – Život a práce hospodářského buditele
Dobrý den,
knihu je možné zakoupit přímo v naší knihovně (u výpůjčního pultu) ve Zlíně nebo přes e-shop našeho nakladatelství https://nakladatelstvi.utb.cz/dd-product/tomas-bata/.
Dobrý den,
píši bakalářskou práci týkající se Tomáše Bati, a sice: Principy řízení podniku podle Tomáše Bati. Cílem této práce je zjistit, jaké zásady pro řízení firmy používal Tomáš Baťa, jak s ohledem na potřeby zákazníka, tak na finanční stránku podniku. Mohla bych poprosit o doporučení publikace, které by se mohli týkat tohoto tématu? Nebo je možné se s někým spojit, kdo by mi poskytl více informací na toto téma?
Dobrý den, rád bych se Vás zeptat na bližší osudy komunistických představitelů znárodněného podniku Baťa Josefa Kijonky a Ivana Holého.
Dobrý den, po druhé světové válce měli I. Holý a J. Kijonka klíčové postavení v národním podniku Baťa a rozhodující vliv na jeho vývoj. V letech 1945-48 důrazně prosazovali zájmy komunistické strany a snažili se všemožně odstranit vzpomínky na baťovskou éru. Po únoru 1948 oba získali významné pozice náměstků na ministerstvech v Praze. Po několika letech však jejich kariéra skončila. J. Kijonka byl zbaven funkce a skončil v bezvýznamném postavení, I. Holý byl ve zpolitizovaném procesu v roce 1951 odsouzen na 18 let (byl 7 let vězněn, poté r. 1958 zproštěn obvinění a nakonec r. 1963 rehabilitován).
Dobrý den, mohli byste mi poskytnout základní údaje o působení firmy Baťa v Číně a doporučit k tomu základní literaturu?
Dobrý den, v archivních fondech firmy Baťa ve zlínském archivu se nachází statistika, podle níž měla firma Baťa v roce 1939 své prodejny v Šanghaji, Tiencinu, Charbinu, Hong-Kongu. Podle firemních novin již v roce 1928 byl ve Zlíně zaměstnán Číňan Sdjin Wang v exportním oddělení firmy. Z literatury lze doporučit knihu Aleše Skřivana ml., Československý vývoz do Číny 1918-1992, Praha 2009 a brožuru Viléma Veselého, Mladí vpřed!, Zlín 1939. Pro zajímavost lze dodat, že firma Baťa také vydala učebnici čínštiny: Jaroslav Průšek, Učebnice mluvené čínštiny, Zlín 1938.
Dobrý den, zajímaly by mne podmínky, za nichž byly Baťovy lesy převedeny na město Zlín. Kdysi jsem četl, že byly určeny výhradně k rekreaci, sportu a pouze probírkové těžbě.
Dobrý den, město Zlín od zlínského velkostatku koupilo lesy na Tlusté v r. 1927, další lesy od velkostatku koupil r. 1929 Baťův podpůrný fond. Firma Baťa dostala k užívání městské lesy na dobu 99 let za částku 900.000 Kč, avšak musela ponechat obyvatelstvu do lesa volný přístup, zřídit a udržovat pěšinky a cesty, obhospodařovat les lázeňským způsobem, provádět dohled nad chráněním stromů.
Dobrý den,
nevíte, jestli firma Baťa musela po obsazení jižního Slovenska v roce 1938 Maďarskem přejmenovat své obchody z Baťa na Cikta, nebo byly prodány či zabaveny?
Dobrý den,
změnu názvu obchodů z Baťa na Cikta způsobily pomnichovské poměry. Firma Baťa tehdy v důsledku změny státních hranic své působení v Maďarsku zastřešila zřízením nové společnosti – Cikta s. s r. o. Komárno.
Dobrý den,
mohli byste mi doporučit nějakou literaturu a obrazový materiál k vývoji Baťovy reklamní fotografie?
Dobrý den,
zajímavý článek napsala Monika Oravová, Reklama a propagace firmy Baťa ve Zlíně (1894-1945), Zlínsko od minulosti k současnosti 19/2002, s. 33–78. Využití fotografií u Bati lze pozorovat asi od poloviny 20. let, např. ve firemních novinách a publikacích, např. kniha Anton Cekota, Baťa neue Wege, Brünn-Prag 1928, 142 s.
Dobrý den,
v literatuře se uvádí, že Tomáš Baťa nebyl při založení podniku v září 1894 plnoletý a proto povolení živnosti bylo napsáno na jeho bratra Antonína. Tomáš se narodil v dubnu 1876, takže v září 1894 měl již 18 let a 5 měsíců, tedy plnoletý měl být.
Dobrý den,
za Rakouska-Uherska byla plnoletost stanovena na věk 24 let, avšak se souhlasem zákonných zástupů jí bylo možné úředně dosáhnout již dříve. Takto se to stalo i u bratrů Baťových v roce 1892, kdy je otec prohlásil za zletilé. Pro úplnost lze dodat, že v době založení firmy měla nejstarší Anna 22 let, Antonín 20 let a Tomáš Baťa 18 let.
Dobrý den,
zajímal by mne počáteční kapitál tří sourozenců Baťových při založení podniku v září 1894 – někde se uvádí 800 zlatých, jinde 600 zlatých?
Dobrý den,
údaje se opravdu liší. Sám Tomáš Baťa uvádí dva údaje: ve vlastním životopise z roku 1909 píše o 600 zlatých, zatímco v knize Úvahy a projevy (1932) částku vyčísluje na 800 zlatých. Situaci by mohla objasnit kniha Františka Hodáče – Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele, Hodáč velmi dobře znal fakta z Baťova života a na str. 30 své knihy píše, že otec jako dědictví po matce vyplatil jejím čtyřem dětem Anně, Antonínovi, Tomášovi Baťovým a Josefce Bartošové každému 200 zlatých – tj. dohromady 800 zlatých. Nevlastní sestra Josefa Bartošová se však založení nového podniku v září 1894 nezúčastnila a proto je pravděpodobnější údaj o počátečním kapitálu 600 zlatých.