Samospráva dílen
Baťův podnik byl rozdělen na menší jednotky, které samostatně hospodařily a účtovaly – dílny, prodejny, nákupny a další hospodářské útvary. Podniková účtárna evidovala každé pololetí přehled hospodářských středisek.
Dílny a další podobné útvary jakožto samosprávné jednotky mezi sebou obchodovaly s pevnými zúčtovacími cenami. Rozpočet dílny obsahoval jen ty náklady, které mohla sama ovlivnit.
Tato decentralizovaná soustava umožňovala pružný vývoj všech součástí celého podniku.
Dílny a další podobné útvary jakožto samosprávné jednotky mezi sebou obchodovaly s pevnými zúčtovacími cenami. Rozpočet dílny obsahoval jen ty náklady, které mohla sama ovlivnit.
Tato decentralizovaná soustava umožňovala pružný vývoj všech součástí celého podniku.
Účast na zisku
Roku 1924 byl zaveden systém účasti na zisku, který podporoval motivaci pracovníků a zároveň soutěživost kolektivů (dílen). Jednalo se o finanční prémii vyplácenou v rámci dílny podle společně dosaženého hospodářského výsledku. Výše účasti jednotlivých dílen byla každý týden publikována
v podnikových novinách.
Pracovníci na dílnách měli účast na zisku, lidé nesoucí vyšší zodpovědnost měli účast na zisku a ztrátě.
v podnikových novinách.
Pracovníci na dílnách měli účast na zisku, lidé nesoucí vyšší zodpovědnost měli účast na zisku a ztrátě.
Technologická racionalizace
Tomáš Baťa trvale usiloval o využívání těch nejmodernějších strojů. Aby byl soběstačný, rozšířil ve zlínských strojírnách v letech 1924–1927 úsek konstrukce a normalizace.
V roce 1927 byly uvedeny do provozu běžící pásy určené k výrobě obuvi. Šlo o originální konstrukci Baťových závodů, které se tak dostaly na špici vývoje směrem k průmyslové automatizaci.
V roce 1927 byly uvedeny do provozu běžící pásy určené k výrobě obuvi. Šlo o originální konstrukci Baťových závodů, které se tak dostaly na špici vývoje směrem k průmyslové automatizaci.
Přehledné účetnictví
Ke klíčovým součástem Baťova systému řízení patřilo přehledné, jednoduché účetnictví. Jeho pilířem byly týdenní uzávěrky. Byly stanoveny k pevně určenému dni a podávaly dokonalý obraz o výrobě, obchodu a celkovém hospodaření v podniku.
Týdenní termín vynucoval neprodlené řešení problémů, umožňoval maximální pružnost v rozhodování.
Týdenní termín vynucoval neprodlené řešení problémů, umožňoval maximální pružnost v rozhodování.
Plánování – předpoklad
Bezvadný vztah mezi výrobou a prodejem pomáhalo zajistit plánování. Na pololetí se zpracovávaly podrobné plány – předpoklady pro dílny a další hospodářské útvary. Pololetní plán se dělil na jednotlivé týdny.
Týdenní předpoklad byl stanoven jednak v množství (kusy, kilogramy atp.) a paralelně v hodnotovém vyjádření (Kč).
Z týdenního předpokladu se odvíjely denní rozpisy výroby.
Týdenní předpoklad byl stanoven jednak v množství (kusy, kilogramy atp.) a paralelně v hodnotovém vyjádření (Kč).
Z týdenního předpokladu se odvíjely denní rozpisy výroby.
Kalkulace
K efektivnosti výroby výrazně přispívalo kalkulační oddělení. Jeho úkolem bylo předběžně propočítat výrobní náklady – šlo o předběžné kalkulace a případně upravené kalkulace. Toto oddělení stanovovalo vnitřní zúčtovací ceny.
Musely být propočítány co nejpřesněji a nejzodpovědněji, aby po předání do dílen vytvářely přiměřený tlak na výkon a kvalitu.
Musely být propočítány co nejpřesněji a nejzodpovědněji, aby po předání do dílen vytvářely přiměřený tlak na výkon a kvalitu.
Propojení výroby a prodeje
Plynulé a bezproblémové zásobování tuzemských i zahraničních prodejen bylo zajištěno vzájemným spojením obchodu s výrobou.
Prodejny oznamovaly své požadavky – objednávky a podle nich byly dílnám stanovovány denní plány – předpoklady.
Prodejny oznamovaly své požadavky – objednávky a podle nich byly dílnám stanovovány denní plány – předpoklady.
Baťova služba veřejnosti
Baťova služba veřejnosti – tento svůj program Tomáš Baťa propagoval na veřejnosti od roku 1922. Principem bylo vyplácet vysoké dělnické mzdy a zákazníkům nabízet zboží za nízké ceny.
Vytčeného cíle Baťa dosáhl nasazením špičkových technologií a výrobním principem: velký obrat – malý zisk.
Vytčeného cíle Baťa dosáhl nasazením špičkových technologií a výrobním principem: velký obrat – malý zisk.
Zaměstnanci – spolupracovníci
K základním vztahům patřil styk vedení s podřízenými. Tomáš Baťa byl zvyklý pohybovat se v dílnách, provozech, prodejnách.
Když počet pracovníků stoupal k tisícům, začal Baťa roku 1918 vydávat podnikové noviny (Sdělení, později Zlín). Podobné noviny vydávala firma Baťa i jinde ve světě.
Kromě novin se informovanost zaměstnanců zlepšovala vydáváním filmových zpravodajů. Sounáležitost podporovaly společné prvomájové oslavy.
Když počet pracovníků stoupal k tisícům, začal Baťa roku 1918 vydávat podnikové noviny (Sdělení, později Zlín). Podobné noviny vydávala firma Baťa i jinde ve světě.
Kromě novin se informovanost zaměstnanců zlepšovala vydáváním filmových zpravodajů. Sounáležitost podporovaly společné prvomájové oslavy.
Doprava
Úspěšný hospodářský výsledek firmy posilovaly úspory dosažené vlastní dopravou.
- 1924 letecká doprava
- 1926 nákladní automobilová doprava
- 1931 železniční doprava
- 1932 námořní doprava
- 1938 říční plavba
Více k tématu
- Zdeněk Pokluda, Člověk a práce, z ekonomických principů a vizí Tomáše Bati. Zlín 2014.
- František X. Hodáč, Tomáš Baťa, život a dílo hospodářského buditele. Zlín 2015.
- Stanislav Křeček, Má dáti – dal, účtoval jsem u Baťů. Zlín 2015.
- Zdeněk Rybka, Základní zásady Baťova systému řízení. Zlín 2016.
- Zdeněk Pokluda, Baťa inspirace pro Československo. Zlín 2018.
[/two_third]